Jak z toho ven

Občas a poslední dobou si říkám už dost často jestli má vůbec cenu ještě žít. Jestli by nebylo lepší usnout a už se neprobudit , než se každé ráno probouzet se strachem kdy opět zazvoní telefon a někdo Vám bude vyhrožovat . Byl jsem půl roku bez práce a s podporou 6000 korun jste rádi , že alespoň žijete ale to nikdo nevidí a ani nechce vidět . Dnes již zase konečně pracuji i když pod agenturou , která Vám dá do smlouvy plat 8000 hrubého a zbytek vám vyplácí na ruku . Nedej bože aby jste onemocněli tak dostanete 4000 nemocenskou. A už nemluvím o tom , že půjdu možná někdy do důchodu s almužnou. Za dluhy si většinou člověk může sám ale v tomto " DEMOKRATICKÉM" státě jen pro pár vyvolených se do nich dostanete ani nevíte jak. Nejsem asi ten největší dlužník ale i těch 80000 když to dám dohromady je pro obyčejného člověka neřešitelná situace . Je mi líto Všech lidiček , kteří se do takové situace dostali a nedivím se nikomu , kdo to neunese a třeba si i něco udělá . I já o tom občas přemýšlím.

Milan z Kladna